Oficiálně se to tedy jmenuje "The Old Man Balance Test", ale to by mohlo někoho urazit, či odradit. Proto jsem se rozhodl zcela zneutralizovat veškeré sporné body a nazvat to zcela prostě a nudně Testem rovnováhy. Ono to totiž rozhodně není jen pro staré muže. Vyzkoušet si ho může v podstatě každý, kdo má dvě (relativně) funkční nohy a ruce. Zapojte tak děti, rodiče, babičky, dědečky, strejdy i tetičky...
V čem takový test vůbec spočívá?
To je jednoduché. Sundejte si boty (ideálně i ponožky), položte je před sebe, postavte se na jednu nohu a jednu po druhé (to je důležité, obě naráz nezkoušejte!) je zkuste nasadit zpátky. Přičemž teda doporučuju začít ponožkou. A zkuste to udělat ideálně tak, abyste po celou dobu testu zůstali na jedné noze. Video hádám v tomto případě řekne více než tisíc slov...
Vymyslel jsem si k tomu i vlastní bodování:
- 1 bod každému, kdo dokáže sebrat ponožku
- další bod je za to, že si jí dokážete obléct
- bod náleží každému, kdo sebere botu
- je za její nazutí
- a poslední pátý za zavázání
To samé opakujte na druhou nohu. Maximální počet bodů je tak 10 (5 za pravou a 5 za levou), pokud to celé provedete ve stoji na jedné noze. Jestliže někde cestou musíte k balancování použít obě nohy, nebo se přidržet rukou zdi, je to 0.5 bodů dolů. Pochlubte se v komentáři celkovým počtem a já Vám za něj udělím alespoň symbolicky upvote.
O čem test vypovídá?
Pochopitelně jednak o tom, jak dobře jste na tom s rovnováhou, a to ve stáří jako když najdete. Zadruhé, ale i o velmi slušné mobilitě (tedy rozsahu pohybu a jeho kontrole). Lidé pravidelně cvičící si jistě povšimnou několika vzorů, které připomínají některé klasické cviky, například hip hinge, neboli ohyb v kyčli, aka One leg good mornings. Takže cvičí-li převážně s volnou vahou a ještě provádějí cviky alespoň občas unilaterálně (dominantně jednou končetinou), mají jistě výhodu.
Jsem opravdu zvědav, jak Vám to půjde!
Ráno jsem si přečetl a tudíž jsem oblékání ponožek odložil až těsně před odchod z domu a zkusil...
Hlásím tedy, že 10/10, ač tedy tak ladné jako u Tebe to určitě nebylo ;)
Ohýbání v kyčli mě už léta učí na RHB, kam čas od času docházím kvůli výhřezu plotny... A ano, je opravdu rozdíl, zda ohneš hřbet nebo to vezmeš tou kyčlí...
Hezky pěkně!
Ta ladnost je relativní. Zkušená gymnastka by to třeba udělala s oběma nataženýma nohama a vypadal bych proti ní jako totální amatér. :))
Sedm bodů. Na to, že je mi 62 a nikdy jsem nijak zvlášť necvičil...
Dobrá práce. Díky!
Deset bodů během chvilky :) Naštěstí dneska pracuju z domova, v kanceláři by to vypadalo asi trochu divně :))
Tak to smekám klobouček!
Taky celkem rychlá a bezproblémová desítka. Je fajn, že nevýhodu extrémně citlivého centra rovnovážné soustavy (jsem schopen se pozvracet i na zahradní houpačce nebo na lehátku ve vlnách) nejspíš částečně kompenzuje schopnost držet si vlastní rovnováhu :)
Parádička! Těch desítek je víc, než jsem čekal. :) Takže příště přitvrdíme! :D
To dobře znám. Naposledy jsem byl na šlapadle někde na Moravě a pak jsem se z toho dostával desítky minut na břehu. :) On by možná stačil trénink. Koneckonců stejný stavy jsem prožíval u kotoulů a dneska jich namrskám několik v řadě bez větších problémů. Ale jezdit celoročně k vodě se mi kvůli tomu nechce :D
To mě nenapadlo to trénovat. Já jsem v tomhle fakt extrém. Kolotoče, houpačky, horské dráhy apod. pro mě absolutní tabu. Lodě to samé. Vždy, když jsem na nějakou vlezl, tak jsem hned v přístavu okamžitě cítil ty mikropohyby naklánění, které v tu chvíli nikdo jiný nevnímal a tak si vždy ostatní mysleli, že kecám :D V autě mám osobáček 16 zvracení za jednu cestu (ale to bylo po akci, kde alkohol tekl proudem, takže je to trochu zkreslený "výkon" :D)
Každopádně zatím se zdá, že naše Florecita se v tomhle naštěstí nepotatí, protože to houpání a natřásání, které vyžaduje při uspávání, bych já nevydržel ani dvě vteřiny :D
Ahoj, téměř 100% toho, pro co hlasuji, čtu. Takže Tvá výzva mi neunikla. Ale v posledních týdnech a měsících se můj zdravotní stav natolik zhoršuje, že si netroufnu ani na tohle zdánlivě lehké cvičení.
A děláš se svým zdravím minimálně v těch posledních týdnech a měsících taky něco?
Dělám, ale něco jiného, než si pravděpodobně představuješ. Chodím na pravidelné prohlídky. Jednou za půl roku až rok. Na kardiologii, kardiochirurgii, urologii a neurologii. Chtít termín dřív sice můžu, ale objednají mě tak za tři měsíce. Nějaké bolesti nebo slabosti, rozostřené vidění a občasné omdlívání...
Myslím, že vinou mých současných obtíží je jeden z kardiologických léků, které doživotně užívám. Nastala teď léková krize a já místo svého léku dostával nějaká generika, kde je opravdu ještě víc vedlejších účinků než u léku původního.
Na kardiologii jdu zítra, kde se můj problém doufám vyřeší, na zbytek bych se měl dostat do léta. Myslím, že bude stačit úprava medikace, případně poštelování kardiostimulátoru.
Cvičení ani dieta moji vrozenou srdeční vadu a ani vrozenou ledvinovou nedostatečnost + pár dalších drobností opravdu nevyřeší.
To jistě nevyřeší. Ale je rozdíl v tom, jestli člověk váží metrák nebo sedmdesát kilo. A zrovna u CKT dělá dieta hodně, i když na ni bylo asi rozumné myslet už před lety.
Asi polovina české populace má problémy s nadváhou nebo s obezitou. (Což automaticky neznamená, že by ta druhá polovina pravidelně cvičila a dodržovala nějaké zásady zdravé výživy.) Myslíš, že je mezi nimi někdo, kdo by nevěděl, že je to špatně, a kdo by nechtěl zhubnout?
Boj s vlastní vahou je o dost složitější než s jakoukoliv návykovou drogou. S drogou můžeš jednou provždy přestat. S jídlem ne.
Myslím, že část té poloviny to vůbec neřeší, pokud nezačne mít zdravotní problémy. A pak se snaží odstranit ty problémy, ne jejich příčinu.
Češi mají toxické stravovací návyky. Svědčí o tom i pohled do regálů supermarketů, a do nákupních košíků. Jídlo pro nás není důležité, a tohle je jeden z důsledků.
Adekvátní pohyb je druhá polovina řešení. Myslím ale, že nemáme problém s tím, že bychom byli národ antisportovců. Spíš naopak většina populace žije dost aktivně. Lyžujeme, jezdíme na kola i na túry, posilovny jsou plné, Sokol je na každé vesnici... U nás je to asi opravdu hodně o stravě. A vztahu k jídlu jako takovému. A navyknout si na kvalitní zdravé potraviny není daleko od odvykání drogám.
Mám v hlavě a částečně už ve stroji, asi 14 dnů, článeček o tom, proč se domnívám, že to s tím jídlem u nás tak je. Myslím, že to chápu. Ale od pochopení k tomu, abych s tím alespoň u sebe něco udělal, je daleká cesta. Pravděpodobně bez konce.
Myslím, že větší část té hubené poloviny nežije zdravě. Vidím, co si děti nosí k svačině, pokud si něco nosí.
K Tvému článku o Španělsku výhledově připíšu pár otázek, co mě zajímá. Zejména, co je na vině té jejich obří nezaměstnanosti. A proč nevycestují za prací...
Taky mi přijde, že má Krakonoš k životosprávě poněkud zvláštní vztah. Pokusům o zdravou u druhých se vysmívá, ale přitom sám rád lamentuje nad tou svou...
Nu což, jeho boj :)
I tak díky za zpětnou vazbu a přeju, aby ses v rámci možností dal co nejdřív do kupy.
Až bude volná chvilka, vyzkouším. Každopádně pochvala za pokus o alespoň malé rozhýbání českého rybníčku resp. jeho obyvatel :)
@tipu curate 3
Upvoted 👌 (Mana: 27/57) Liquid rewards.
Díky díky!