Lines — Hive

Sometimes it's good not to look at photos too descriptively. Don't focus too much on the subject itself, but on the photo as a whole. For example, in this case the photos are not about a road from somewhere, a Pendolino unit or a crane. It's not about those objects at all. Forget about them. In this case, it's about the lines.

Lines straight and curved, parallel or converging, leading naturally or strangely. Line as a compositional element is important. Lines guide the eye.

Někdy je dobré nedívat se na fotky příliš popisně. Nezaměřovat se příliš na samotný objekt, ale na fotku jako celek. Třeba v tomto případě ty fotky nejsou o silnici odněkud někam, o železniční jednotce Pendolino nebo o jeřábu. O ty objekty vůbec nejde. Zapomeňte na ně. V tomto případě mi jde o linie.

Linie rovné i zakřivené, rovnoběžné i sbíhající se, vedoucí přirozeně i podivně. Linie jako kompoziční prvek je důležitá. Linie vede zrak.

I'd be willing to bet that in the first picture with the road, almost all of you looked first to the middle left where the cars are, then switched your gaze to the bottom right, and finally back to that bottom curve.

Almost everyone looks first at the railroad unit on the left and then crosses their eyes horizontally to the right. And in the last photo, you'll probably be pendulating your eyes up and down the yellow crane mast.

In other words, the lines give the picture the necessary dynamism. It also means that the viewer stays with these images longer. It takes more time for the eye to travel an imaginary path than it does to "just" look.

But as always, nothing is to be overdone. Too many lines, which, moreover, may not be in natural harmony, can instead break the composition into chaos.

Hopefully I got it right in this article 😉

Docela bych se vsadil, že na první obrázek se silnicí jste se skoro všichni podívali napřed vlevo uprostřed, kde jsou ta auta, pak jste přešli pohledem vpravo dolů a nakonec se vrátili zpět do té spodní zatáčky.

Skoro všichni se napřed podívají na železniční jednotku vlevo a pak přejdou očima vodorovně vpravo. A na poslední fotce budete nejspíš pendlovat zrakem nahoru a dolů po žlutém jeřábovém stožáru.

Jinými slovy, linie dávají obrázku potřebnou dynamiku. To taky znamená, že u takových obrázků vydrží divák déle. Trvá více času, během něhož oko urazí pomyslnou cestu, než když se "jenom" podívá.

Ale jako vždycky, nic se nemá přehánět. Příliš mnoho linií, které navíc nemusí být v přirozeném souladu, může naopak kompozici rozbít do chaosu.

Snad mi to v tomto článku dopadlo dobře 😉

Thank you for taking the time to read this post, if you have any questions, criticisms or suggestions I would appreciate it if you would throw them in the comments box

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)