Terezce - první krůčky

Tak už jsi nám pomalu začala chodit, Terezko. Zatím děláš jen malé nesmělé krůčky, ale včera jsi došla z obýváku až do kuchyně. S vítězným úsměvem a s radostí.

Ano, období tvého lezení skončilo. Stejně už jsi lezla tak dokonale, že už to nešlo zlepšovat. A ty se toho ještě máš tolik naučit!

Je čas se posunout dál. My lidé stojíme na nohou. A když spadneme, postavíme se a jdeme kupředu. I ty půjdeš dál kupředu do toho svého života.

Bůh ti dal dobré místo k životu. V milující rodině. Narodila ses do probíhající pandemie koronaviru a teď začala válka na Ukrajině. Tady v Čechách je klid. Kéž tomu tak bude i v budoucnu, abys mohla svůj život prožít naplno a beze strachu.

Až jednoho dne zestárneš, my už tady nebudeme. Jen naše srdce budou pořád s tebou a to tvé s námi. Doufám, že ti dáme do život to nejlepší a hlavně hodně lásky.

Tak se postav, Terezko a vyběhni do života.

Máme tě rádi.
Tví rodiče

Obr. Pixabay