United už před posledním domácím zápasem sezóny 2012/2013 měli zajištěn anglický titul. Vystřílela ho především letní posila z Arsenalu Robin Van Persie, který se na Old Trafford okamžitě stal miláčkem domácího publika. Holanďan střelil v Premier League v 38 utkáních 26 branek a připsal si k tomu 15 asistencí. Ke konci dubna hattrickem zničil i Aston Villu a Ďáblové se mohli díky tomu radovat ze zisku rekordního 20. titulu. Litovat tak v sezóně mohli snad jen nešťastné porážky ve čtvrtfinále Ligy Mistrů s Ronaldovým Realem Madrid, který asi rozhodla červená karta Naniho v odvetě, kterou jinak United zvládali bravůrně a měli našlápnuto k postupu.
Zhruba dva týdny po zajištění titulu ale přišel šok. To, co jednu muselo přijít, ale žádný fanoušek United si to nechtěl připustit, se stalo realitou. Nejúspěšnější manažer v historii fotbalu (minimálně co do počtu trofejí) se rozhodl ukončit svou nebývale úspěšnou kariéru. Po 26 letech na lavičce United a 38 vyhraných týmových trofejí (13x Premier League, 5x FA Cup, 4x League Cup, 10x Community Shield, 2x Champions League, 1x European Cup Winners' Cup, 1x European Super Cup, 1x Intercontinental Cup, 1x FIFA Club World Cup).
Red Devils tak čekala rozlučka a konec jedné dlouhé a veleúspěšné éry v historii klubu. Konec, ze kterého se klub vzpamatovává v podstatě do dnešních dnů. Manchester United byl totiž v předcházejících letech s trochou nadsázky opravdu klubem jednoho muže. Ale tím mužem nebyl ani Eric Cantona, ani Ruud van Nistlerooy, Wayne Rooney, Cristiano Ronaldo a nebo Van Persie, jak se řada z nás fanoušků domnívala. Byl jím manažer klubu. Člověk, který většinu své profesionální kariéry zasvětil klubu ze severozápadu Anglie. Naštěstí... Možná, že kdybychom jen tušili, co všechno v následující dekádě klub potká, Fergusonův konec bychom "slavili" mnohem víc a mnohem delší dobu. Teprve s odstupem času opravdu poznáváme, co všechno v něm United měli...
Každopádně 12. května už byla nachystána rozlučka. Poslední Fergieho zápas na Old Trafford. Muže, který udělal z nemožného, možné. Muže, který dokázal navázat jako první na úspěchy klubu po Siru Mattu Busbym. Muže, který sesadil Liverpool z anglického trůnu (co do počtu trofejí pro vítěze ligy).
Rok 1994 a slavný banner fans Liverpoolu směrem k United poté, co Red Devils dokázali ukořistit svůj 9. titul. Liverpool jich v tu dobu měl na kontě 18. (zdroj)
Rok 2010 poté, co United dorovnali rekord Liverpolu v počtu trofejí pro vítěze anglické ligy (zdroj)
Rok 2011 po rekordním 19. titulu Manchesteru United (zdroj)
Začalo se přivítáním.
Fotbal to ale popravdě nebyl nezapomenutelný. Swansea hrálo uvolněně a i když je v zápase domácí přestříleli a ve 39. minutě šli zásluhou Chicharita do vedení, dokázali dlouho držet krok. Když potom ve 49. minutě Michu vyrovnal na 1:1, vypadalo to všelijak. A byť o zápas jako takový vlastně ani tolik nešlo, asi všichni jsme doufali, že Sir Alex odejde tak, jak si zaslouží > jako vítěz...
A to se naštěstí nakonec povedlo. V 87. minutě zahrával roh Robin Van Persie, míč propadl k Rio Ferdinandovi a sváteční střelec nekompromisně propálil všechno, co mu stálo v cestě. Klub, hráči i fanoušci tak přichystali opravdu speciální odpoledne se vším všudy.
A ještě dodávám skvělý video přímo od fanouška na Stretford End. Musel to bejt nezapomenutelnej zážitek.
Udivuje mě, jak si všechny ty zápasy pamatuješ :))
Emoční vazba hádám :)
Ale taky už si po těch letech musim připomenout některý věci aspoň z highlights. Většinu si pamatuju, zbytek dohledám. :)
Nežárlí tvá přítelkyně? ;)
:D
Nene, ona je zvyklá. S určitým postižením se člověk rodí, takže věděla do čeho jde :)