Jsem opět plně mobilní...

Kdysi jsem to tu zmiňoval. Jsem Volvo positiv a hrozně se mi líbí staré krabicoidní modely této značky. A třeba si jednou nějakou tu "cihlu" koupím.

Nicméně to by bylo jen pro potěšení. Na každodenní ježdění v řádu desítek a stovek kilometrů už mi vyhovují taková ta udělátka pro streamování hudby z telefonu a tak... ;)

Moje první Volvo byla V40, což bylo takové poloVolvo. Vyráběné na stejné lince jako Mitsubishi Carisma. Následovala V70 druhé generace s dieslovým pětiválcem a musím říct, že tohle auto jsem měl hrozně rád. Bohužel se po letech projevil dříve neřešený servis automatické převodovky a začalo se ukazovat, že oprava je pro mě nerentabilní. Odnesl jsem si tedy poučení do budoucna a sice, že může prodejce stokrát tvrdit, že olej je po výměně, ale vy si ho hned po koupi stejně necháte vyměnit. Inu, jako záložní auto jsem od @ibelin koupil V50, se kterou jsem toho moc nenajezdil, protože mi ji v září nabořili. Řidič na křižovatce za mnou se rozhodl zahrát si biliár a poslal mě na auto přede mnou.

A tak došlo na rozhodnutí, že tedy potřebuji další Volvo. Logický nástupce pro mě byla V60, ideálně diesel s automatem. A po pár týdnech pátrání se objevila jedno snad naprosto ideální. Poměr cena / výkon a stav byl dobrý a už stačilo jenom zkontrolovat stav v reálu a případně s autem odjet domů.

Tímto ještě jednou děkuji @ibelin, že si se mnou udělal výlet a pro novou káru se mnou zajel. Prohlídka, projížďka... No, ještě napsat ženě, že je auto OK a že jsme si plácli. Přišla pouze otázka "A není moc modrý?" Ne, je modrý akorát... ;) A jedeme domů.

Včera odpoledne přišla sms z úřadu, že jsou připraveny doklady a SPZ k vyzvednutí. Super, jenže zajet tam už nestihnu, v pátek mají pro veřejnost zavřeno. No, zkoušel jsem tam dnes volat a nic. Napsal jsem mail a ejhle, asi za půl hodiny volá paní z úřadu, že kdy by se mi to jako hodilo. Domluvili jsem se, že za 10 minut se sejdeme u vchodu pro zaměstnance a ona mi doklady a SPZ přinese.
Paní měla 5 minut sekyru. No já nevím, já byl rád, že budu mít značky a budu moct jezdit. Mají zavřeno, klidně bych počkal i déle. Ale paní úřednice, ochota sama, donesla papíry a hrozně se omlouvala za zpoždění, že ji zdržel telefonát z jakéhosi magistrátu z druhého konce republiky. No, myslím, že si zaslouží, abych ji tam po naší kamarádce poslal čokoládu. ;)

A opět se ukázalo, že není ouřada jako ouřada. Služba občanům, že jo... Stejně tak, jako v jiných oborech, je to jen o lidech.

Tak buďme na sebe hodní... ;)