Doufám, že zítřek nevstoupí do dějin...

Vypůjčil jsem si obrázek z kolekce Naši prezidenti, kterou nabízí firma Národní pokladnice. (Teď úplně odhlížím od toho, že je to nabídka... Jak to nazvat? Předmět za 20,- Kč je tu nabízen za pětistovku. Po slevě. No, nekupte to za tu cenu!)

Dnes je Mezinárodní den žen. Proč ne. Kdo chce něco slavit, svátek si vždycky najde. V kalendáři je Zoltán a Gabriela. Nebo taky Merlin nebo Mervin... Kalendář od kalendáře.

Zůstal jsem doma. Nemoc vítězí nade mnou a nikoliv já nad nemocí. Takže se nemůžu fyzicky zúčastnit prezidentské inaugurace, i kdybych nakrásně chtěl. Ale já teda ani nechci...

Nicméně si uvědomuji, že zítřek bude svým způsobem velký den. Tím, že je to den normální a obyčejný. Malý velký den. Žádné dělové salvy, žádné pivo tryskající z kašen, žádné povinné průvody, manifestace a zasílání zdravic, volno pro pracující a školní dítky... Ale kdo něco takového chce, budiž mu přáno. Může. Demokracie.

Dneska si tak nějak sám pro sebe tu demokracii prožívám a užívám. Jakkoliv nedokonalou. Ať byl minulý prezident jakýkoliv, po skončení dvou funkčních období se podle dikce naší Ústavy odporoučel. A není tomu tak všude. A nebylo tomu tak vždycky ani u nás. A nemusí to tak navždy ani u nás zůstat. Lidé, bděte! (Julku, promiň, že Tě vykrádám!)

Ne, tenhle článek nevymyslela umělá inteligence. Ta by jej jistě stvořila učesanější a ucelenější. Píšu ho já, ze samé radosti, jak mi ho slina na klávesnici přinese. (Děsně při tom psaní prskám, kýchám a smrkám.) Mám radost, že jsem zatím 2/3 svého života strávil v demokracii. Uvědomuji si to a užívám si ji.

Každý u nás může svobodně hlásat slovo Boží. Nebo jakoukoliv kravinu, která ho napadne. Nesledoval jsem vůbec, co se v posledních dnech dělo v našem Parlamentu kolem důchodů... Ale mám radost, že se něco takového dít může.

Raduji se z tekoucí vody, proudící elektřiny, z odvozu odpadků, ze zásobování. Zkrátka z fungující společnosti. (Že u mě by záchvat civilismu?)

Jsem šťasten!

Je mi blbě a jdu si zase lehnout. Až mi bude líp, můžete se těšit na moje další příspěvky. Nebo se jich děsit. Jak je libo. Holt demokracie...

Tak tohle kasovní trhák taky nebude... Musím někdy zas nafotit nějaké mince.