Hezký večer přátelé. V posledních dnech řeším takový problém. Naskytla se mi příležitost nové práce a já nevím, zda to mám vzít nebo ne.
Jedná se o firmu, která prodává hnojiva do zemědělství a minerální lizy pro dobytek. Expandují a dlouhodobě se jim nedaří obsadit pozice obchoďáků. Proto hledají člověka, který by jim pomohl shánět lidi přímo v terénu a zároveň spolupracoval s univerzitami a podobnými institucemi při budování povědomosti o tom, že vůbec působí na našem trhu.
Mým úkolem by tedy bylo cestovat po krajích ČR a vždy tam, kde nemůžou sehnat zaměstnance se do toho vložit, navazovat kontakty, ptát se, třeba vyvěšovat plakáty, uspořádat přednášku na místních školách a tak dále.
Docela o tom přemýšlím, zní to jako zajímavá práce, ve které bych se mohl realizovat a mít volnou ruku v tom jak věci dělám. Měl bych služební auto i pro vlastní potřebu, o něco více peněz než mám teď a bonusy za „dohozené“ zaměstnance. Mimo to bych si s takovou prací asi udělal docela dost kontaktů a asi je to i celkem perspektivní obor. Onehdy jsem četl, že vzhledem k nedostatku lidí na trhu práce jde celkem nahoru poptávka po různých „lovcích hlav“.
Ono o zemědělství se v médiích moc nemluví, ale v podstatě každá farma shání lidi. A tím nemyslím jen dělníky, ale především agronomy, zootechniky, mechanizátory a podobné manažerské pozice. Dalším argumentem pro změnu je to, že stejně plánuju odchod z Prahy. A na takového pozici by bylo jedno, kde zrovna žiji, pracoval bych tak jako tak ve všech regionech republiky.
Druhá strana mince je, že mám strach. V současné práci máme super partu lidí. Všechno ostatní teda stojí za houby. Ale s tím, že se nám mění ministr, mám trochu naději na změnu k lepšímu. I když nejzkušenější kolegyně to považuje za naivní představu. Krom toho mi stávající práce poskytuje služební ubytovnu, takže mám bydlení v Praze skoro zadarmo. A taky je před námi předsednictví v EU, které bych chtěl ještě zažít.
A potom se mi do hlavy vkrádá taková ta myšlena „co když selžu?“. Na podobné pozici jsem nikdy nepracoval a nemam v oboru HR ani žádné vzdělání. Co když odejdu z práce, kterou umím a kde se většinu času cítím dobře a za pár měsíců zjistím, že nová pozice fakt není pro mě? Anebo hůř, co když to zjistí nový zaměstnavatel a pošle mě na dlažbu? Je to prostě těžké rozhodování…
Vždycky jsem měl před změnou zaměstnání tak trochu obavy. Jako každý. V životě jsem měnil zaměstnání 6x, z toho 4x to byla změna k lepšímu. Ty dvě, které se moc nepovedly, zase netrvaly dlouho.
Pokud máš pocit, že tě nová práce bude bavit, neváhej a jdi do toho.
Máme hodně omezené informace z jedné stránky textu, takže naše rady a doporučení ber na lehkou váhu.
Zdá se, že jsi státní zaměstnanec. Své místo máš prakticky jisté až do důchodu - stát vyhazuje jen zřídkakdy. Na druhou stranu máš as neveselé vyhlídky na kariérní růst. A na to, že se v tvé práci něco výrazně změní nebo posune.
Soukromá sféra je velké riziko, hlavně dnes s hlavně v menších firmách. A zejména v situaci, kdy jde primárně o tvůj výkon, přičemž se nemůžeš schovávat za tým - počet ulovených hlav, realizovaných přednášek a tak jsou všechno jasná čísla. Buďto deset, nebo pět, nebo třeba nula. Jak nula? Proč nula?
Já bych si na tvém místě založil živnost a pro novou firmu pracoval na IČO. Z finančního hlediska jde o opravdu velký rozdíl. A pokud si tím nejsi jistý, zkus si v práci vzít měsíc dva neplaceného volna a začni dělat to druhé. Když se ti to nebude zamlouvat, živnost zruš nebo pozastav a vrať se do práce. Když jo, už během toho neplaceného volna dej výpověď.